|
|
Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi
Bačíková, Alžběta ; PhDr. BcA. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Disertační práce se zastřešujícím názvem Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi se zaměřuje na praktický a teoretický průzkum dokumentárních přístupů ve videích a filmech a na poli umění. Všímá si především sebereflexivních strategií vyvolaných kritickým postojem vůči médiu a nedůvěrou v jeho schopnost zprostředkovat skutečnost či pravdu. Pokusy o zprostředkování skutečnosti audiovizuálními prostředky jsou doprovázeny reflexí způsobu, jak k tomu dochází. Práce si všímá rovněž nejistého vztahu dokumentu a pravdy, jak byl v umění artikulován umělkyní a teoretičkou Hito Steyerl. Zkoumaná díla jsou časově vymezena zejména obdobím od počátku nultých let, kdy začala intenzivní reflexe takzvaného dokumentárního obratu, a současností. Výběr příkladů je silně ovlivněn lokální studií izraelského umění ve Videoarchivu CCA v Tel Avivu. Studie videí a filmů, v nichž rezonují témata konfliktu, násilí a traumatu, předurčilo tematické okruhy pro analýzu dokumentárních metod autorů z odlišných kontextů. Ve vybraných dílech si všímám zejména různých podob zcizení a sebereflexivních postupů, jimiž autoři upozorňují na konstruovanost díla nebo na vlastní postupy práce s audiovizuálním materiálem. Jsou stanoveny opakující se formální principy, které dokazují znejistění vztahu dokumentárních formátů a skutečnosti: inscenování reálných událostí nebo záměrné odhalování produkčního aparátu či pozice autora v rámci produkce díla. U popsaných tendencí dochází také k přehodnocení observačních dokumentárních strategií jako zdánlivého protikladu k sebereflexivním formám. Teoretické výstupy jsou doprovázeny autorčinými vlastními uměleckými projekty soustředěnými hlavně na formát dokumentárního portrétu a jeho formální (de)konstrukci. S formálními principy analyzovanými na teoretické rovině je průběžně experimentováno v autorských videích.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
|
Dobová kuchyně v českém reenactmentu ztvárňujícím období 1. pol. 14. století.
Svobodová, Alena ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Středověká kuchyně patří tradičně do hájemství historické nebo kulturní antropologie, protože stravování odráží zvyklosti rozdílných společenských vrstev, etnických skupin a náboženských předpisů (půst, košer jídla). Stravování náleží ke složkám rituálu a proměňuje se v závislosti na hospodářské a společenské změně. Předkládaná práce se trochu netradičně zabývá otázkou, jak se dobová kuchyně vaří dnes. Zvýšený zájem o výzkum středověké každodennosti a dvorské společnosti v posledních dvou desetiletích rozšířil míru poznání tehdejšího života a zpřístupnil tyto informace zájemcům o historii z řad široké veřejnosti. Máloco je víc každodenní, než příprava a konzumace pokrmů. Přesto se zdá, že stejně jako před staletími i dnes je něco tak obyčejného jako vaření odsunuto mimo hlavní zorné pole, mimo podium, na kterém je historie předváděna. Nebo je tomu jinak? Dobová kuchyně je něčím víc, oživuje kořeny našich stravovacích zvyklostí, naší kultury a tehdy stejně jako dnes je společné jídlo tmelem sociální skupiny. Předmětem této práce je seznámit čtenáře s dobovou kuchyní 1. pol. 14. století, a ukázat různé přístupy k dobovému vaření na akcích oživené historie jako cesty, které mají sice společný cíl, ale v provedení se výrazně liší. Proč tomu tak je, když výchozí teoretická základna je k dispozici...
|
|
|
Reenactment a historická rekonstrukce jako kulturní fenomén
Svoboda, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit autorský publicistický dokument Reenactment a historická rekonstrukce jako kulturní fenomén. Teoretická část práce se věnuje definici publicistického dokumentu, postupům použitých při tvorbě představovaného snímku a stručnému seznámení čtenáře s historií sledovaného fenoménu. Praktickou a hlavní částí práce je pak dokument samotný. Mnozí z nás už někdy v autobuse nebo na ulici narazili na lidi oblečené ve středověkých kostýmech. Kromě občasných fanoušků fantasy, kteří míří na své srazy, se může jednat i o takzvané reenactory. Tak si říkají lidé, věnující se historickým rekonstrukcím, a občas je můžeme vidět třeba na městských slavnostech. Většina jejich akcí je však lidem mimo jejich komunitu nepřístupná. Původním cílem reenactorů přitom bylo proniknout přes stereotypy, které vznikly díky "historickým" filmům, a zažít středověk takový, jaký doopravdy byl. Za každým kusem kostýmu, každou zbraní či stanem tak stojí dlouhé prohledávání archivů a hodiny s jehlou a nití v ruce. Právě motivace a prožitky těchto lidí snímek sleduje. Jejich přístup a koníček pak navíc konfrontuje s názory experimentálních archeologů, jimž je reenactment z podstaty jejich povolání blízký.
|
|
|
Branci, pro vodu! Hierarchie ve skupině historického šermu
Voděra, Jan ; Heřmanský, Martin (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Historický šerm představuje zajímavou volnočasovou aktivitu, které se v České republice věnují tisíce lidí, kteří se většinou spojují do skupin historického šermu. V rámci řady skupin existuje relativně pevná hierarchie. Hlavním cílem práce je odhalení mechanismů, kterými se v konkrétní skupině historického šermu utváří různé hierarchie, co všechno hierarchie ve skupině obnáší, jakým způsobem ovlivňuje jednání jednotlivců a jak může člen nabývat, či ztrácet své postavení v ní. Vedle toho se zaměřím i na roli genderu ve vztahu ke skupinovým hierarchiím a jakým způsobem může být gender ve skupině dělán. K získání potřebných dat práce využívá kvalitativních metod zúčastněného pozorování a polostrukturovaných rozhovorů. Celá práce je navíc doplněna obrazovou dokumentací. Teoretické ukotvení práce představuje zejména teorie Bourdieuho kapitálů a kapitálu subkulturního, dále se jako klíčový ukázal i koncept autenticity. Na základě zjištění představuji jednotlivé kapitály ovlivňující postavení jednotlivce ve skupině. Jako klíčové se ukázaly zejména objektifikovaný a ztělesněný subkulturní kapitál, kapitál fyzický a sociální. Pro subkulturní studia typická angažovanost se ukázala i zde jako významná, zejména pro nebojující členy skupiny. V rámci konkrétní skupiny se gender neukázal jako primární...
|
|
|
Performative meditation and interpretation / Between manual and documentation, between script and record
Helia De Felice, Jennifer ; Cseres,, Jozef (oponent) ; Kuburovic,, Branislava (oponent) ; Ruller, Tomáš (vedoucí práce)
This work deals with the framing of experience, the act of becoming, repetition, a notation spectrum, and, ultimately, the notion of the open score. Several avenues are pursued in which each of the various presented approaches and contemplations connect to the fundamental concept of the working of experience into a score. Among the various styles and methods which are investigated in relation to this phenomenon are Hans-Georg Gadamer’s hermeneutic approach to the interpretation of art in Truth and Method, John Dewey’s aesthetic theory in Art as Experience, the development of notation and the open score, the rules of the happening, word and event scores, the form of the manifesto and its role in artistic practice, the guiding principles of haiku, reperformance as legacy and social research, reenactment as socially engaged art, and artistic practice in relation to legislation concerning land access. The work’s fundamental concern is to reveal the process of reducing an essential experience through artistic methodology, resulting in a final open interpretable work in the form of an open score.
|
|
|
Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi
Bačíková, Alžběta ; PhDr. BcA. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (oponent) ; Pospiszyl, Tomáš (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Disertační práce se zastřešujícím názvem Dokumentární přístupy v pohyblivém obraze v současné umělecké praxi se zaměřuje na praktický a teoretický průzkum dokumentárních přístupů ve videích a filmech a na poli umění. Všímá si především sebereflexivních strategií vyvolaných kritickým postojem vůči médiu a nedůvěrou v jeho schopnost zprostředkovat skutečnost či pravdu. Pokusy o zprostředkování skutečnosti audiovizuálními prostředky jsou doprovázeny reflexí způsobu, jak k tomu dochází. Práce si všímá rovněž nejistého vztahu dokumentu a pravdy, jak byl v umění artikulován umělkyní a teoretičkou Hito Steyerl. Zkoumaná díla jsou časově vymezena zejména obdobím od počátku nultých let, kdy začala intenzivní reflexe takzvaného dokumentárního obratu, a současností. Výběr příkladů je silně ovlivněn lokální studií izraelského umění ve Videoarchivu CCA v Tel Avivu. Studie videí a filmů, v nichž rezonují témata konfliktu, násilí a traumatu, předurčilo tematické okruhy pro analýzu dokumentárních metod autorů z odlišných kontextů. Ve vybraných dílech si všímám zejména různých podob zcizení a sebereflexivních postupů, jimiž autoři upozorňují na konstruovanost díla nebo na vlastní postupy práce s audiovizuálním materiálem. Jsou stanoveny opakující se formální principy, které dokazují znejistění vztahu dokumentárních formátů a skutečnosti: inscenování reálných událostí nebo záměrné odhalování produkčního aparátu či pozice autora v rámci produkce díla. U popsaných tendencí dochází také k přehodnocení observačních dokumentárních strategií jako zdánlivého protikladu k sebereflexivním formám. Teoretické výstupy jsou doprovázeny autorčinými vlastními uměleckými projekty soustředěnými hlavně na formát dokumentárního portrétu a jeho formální (de)konstrukci. S formálními principy analyzovanými na teoretické rovině je průběžně experimentováno v autorských videích.
|
|
|
Hudební aspekty fenoménu Living History v českém historickém šermu optikou etnomuzikologie
Novák, Josef ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato hudebně antropologická práce je zaměřena na "středověkou hudbu" tak, jak ji provozují nadšenci historického šermu v podobě living history či oživené historie na příkladu dvou českých skupin - Subulcus a Medieval Open Band při projektu Prácheňská manství. V práci se zaměřuji nejen na zvuk a hudební nástroje, ale také na chování aktérů a jejich konceptualizaci středověku, dle konceptů hudby jako kultury Alana Merriama, resp. hudby jako společenského života Thomase Turina. Spojuji zde základní myšlenky etnomuzikologie s myšlenkami hudebního vzpomínání v návaznosti na soudobé koncepty sociální paměti a v neposlední řadě také s koncepty "zlatých časů", nostalgie, inscenované autenticity a vynalézání tradic. Cílem práce je přiblížit vznik a podobu hudby, kterou aktéři chápou jako středověkou, ač se ne vždy jedná o repertoár ze středověku opravdu pocházející.
|
|
| |
host ::
RSS.